Není snad obávanějšího úderu v badmintonu než backhandový klír. Tisíce hráčů dělají vše možné i nemožné, aby dokázali zahrát míček ze zadního backhandového rohu zpět k zadní čáře soupeře, a trápí se, že se jim nedaří dosáhnout dostatečné délky úderu či míček vůbec trefit.
V následujících několika článcích se tedy podíváme na to, jaká je správná technika backhandových klírů, nejčastější chyby při jejich zahrávání a nácviku a také důvody, proč jde u mnoha hráčů o největší herní slabinu.
Proč je zadní backhand tak obtížný?
BACKHANDOVÝ KLÍR je noční můrou řady i velmi dobrých hráčů
“Proč je vlastně tak těžké zahrát backhandem zezadu dozadu? Není to snad úder jako každý jiný?” může se ptát badmintonový laik. Je to dobrá otázka, protože nám pomůže vyvrátit hned několik oblíbených mýtů.
Ano, backhandový klír je obtížný úder. Pohyb paže i při správném technickém provedení není příliš přirozený a mimo rámec raketových sportů se s ním prakticky nesetkáte. Obtížnost souvisí také s kloubní pohyblivostí ramene a lokte. Zatímco při provádění forehandového klíru či smeče je možné po okamžiku zásahu míče ještě úder “dotáhnout”, bod zásahu při zahrávání backhandového klíru je na hranici kloubního rozsahu. To omezuje alternativní zdroje síly, jimiž můžeme zvýšit razanci úderu, a nutí spolehnout se takřka výhradně na rotaci předloktí a správné načasování stisku rakety v prstech.
Přesto je nutné zároveň říci, že backhandový klír je snazší, než si myslíte. Jeho technika není komplikovaná na pochopení ani realizaci a pokud ji správně pochopíte a procvičíte, brzy dokážete přestřelit kurt od zadní čáry až k té protější.
Dojem nezvládnutelnosti a mnohdy až fóbie ze zadního backhandu u mnoha hráčů vyplývá z nerealistických očekávání. Přemýšlejte takto:
Jak často backhandové klíry cvičíte?
Většina hráčů ve svém tréninku hraje výrazně častěji forehandové než backhandové klíry. I v zadním backhandovém rohu je preferovanou variantou forehandový klír zahrávaný přes hlavu. V zápase se pak obvykle také snaží vyhnout nutnosti hrát v zadním rohu backhandem.
Není tedy překvapivé, že se cítíte mnohem lépe při zahrávání forehandového úderu, který máte i desetinásobně lépe natrénovaný a zápasově prověřený…
Z KRAJNÍ POZICE se hraje špatně v jakékoli části kurtu
V jaké pozici hrajete obvykle backhandový klír?
Zamyslete se nad tím, v jaké pozici jste naposledy hráli backhandový klír.
Bylo to nejspíše za úrovní těla, nepříliš vysoko nad zemí, v dlouhém kroku či výpadu do zadního rohu a na poslední chvíli.
Představte si obdobnou situaci na druhé polovině kurtu – míč padající k zemi, k němuž se natahujete na dlouhou ruku a hrajete ho pouze s využitím předloktí a stisku. Jak dobrý je váš forehandový klír z této pozice?
V jakých herních situacích jste nuceni hrát backhandový klír?
S předchozí otázkou pak souvisí ještě jedno doporučení. Hodně hráčů má tendenci vinit z neúspěšné výměny poslední jeden či dva údery. Zamyslete se ale nad tím, co předcházelo nevydařenému backhandovému klíru?
Nebylo možné ve výměně soupeře více zatlačit, anebo zlepšit vlastní pohyb po kurtu pod tlakem, abyste nemuseli hrát backhandový klír z tolik krajní pozice?
Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část II. – přípravná cvičení
