Category Archives: Články

Testy raket: Yonex ArcSaber 11 a Yonex ArcSaber FB

Během května a června se mi dostaly do rukou dva nové modely raket od společnosti Yonex. Oba možná trochu překvapivě spadají do série ArcSaber (jde o modely Yonex ArcSaber 11 a Yonex ArcSaber FB) a nabízejí zajímavé vlastnosti.

Yonex ArcSaber 11: všestranná raketa

Yonex ArcSaber 11 je všestranným a vydařeným modelem rakety

Yonex ArcSaber 11 je raketou, s níž ukončil svou dlouhou a bohatou kariéru Taufik Hidayat. Raketa mě už na první pohled zaujala svým designem, který jako by byl kosmeticky odladěnou verzí ArcSaber 10 – převažující červená barva se vhodně doplňuje s bílou a raketa je výrazná, ale ne křiklavá. Při samotné hře si Yonex ArcSaber 11 vedl zdatně ve všech oblastech kurtu. Solidní obraně pomáhá lehčí hlava oproti modelům jako Voltric 80 nebo Z-Force. Při kraťasech na síti a drajvech je raketa velmi rychlá a přesná, přitom dobře přenáší do úderů sílu stisku v prstech a navzdory své relativní tuhosti nepůsobí jako “dřevo”. Při hraní klírů má raketa příjemný švih a ostrý zvuk, důležité pak je, že dokáže velmi dobře absorbovat i ne úplně čisté zásahy a hráč tak má více pod kontrolou i údery zahrávané z nouze.

Velmi solidní razance smečů a útočných úderů sice nesnese srovnání s elitními modely vyváženými více do hlavy (například právě Yonex Voltric 80), ale stále se drží na špičce. Oproti doporučení výrobce je tedy Yonex ArcSaber 11 více univerzální raketou, než jen čistě útočnou zbraní “hromadného ničení”. Také pokrok oproti předchozímu modelu ArcSaber 10 je spíše v kontrole úderů než čistě samotnému zvýšení razance.

Při testování hráči v oddílu SK Prosek Praha si Yonex ArcSaber 11 vedl výborně. Podrobný rozbor technických detailů a dojmů testovacího týmu najdete v článku na BadmintonWebu. Za sebe osobně ještě dodám, že bych hodnotil ve školním známkování jako výbornou i kontrolu obranných úderů a vidím Yonex ArcSaber 11 jako překvapivě kvalitní model, který může být něčím mezi Yonex Armortec 900 Power a Yonex NanoSpeed 9900.

Verdikt BadmintonWebu: “Yonex ArcSaber 11 patří mezi vydařené nové modely raket. Nabízí vyváženou útočnou i obrannou stránku; vyvážení na střed rakety a tuhý rám pomáhají při drajvových výměnách a na síti, zároveň ale raketa výrazněji neztrácí při smečích. Pozitivem je i originální a atraktivní design.”

Yonex ArcSaber FB: jen 73 gramů!

Raketa Yonex ArcSaber FB byla podle očekávání skvělá ve hře na síti

Yonex ArcSaber FB je výstředním superlehkým modelem rakety. Váží pouze 73 gramů a je to vůbec nejlehčí raketa, kterou kdy Yonex vyrobil. Při testování mě tedy zajímalo zejména to, zda si raketa povede očekávaně dobře v drajvové hře a na síti, a jak velké budou kompromisy v razanci a kontrole útočných úderů či obecně úderů ze zadní části kurtu. Pozitivem pro mě byl stejně jako u AS 11 velmi dobrý design, v němž se jasná modrá doplňuje se světle zelenou – opět jde o výrazný, univerzální kousek vhodný pro muže i ženy. Při samotné hře se potvrdila jen část obav z “výkonu” rakety při razantních úderech. Při hraní klírů a smečů bylo pro hráče náročnější správně načasovat stisk a zrychlení švihu, relativně často docházelo k zahrání “tupých” úderů. ArcSaber FB si paradoxně vedl lépe při zahrávání stick smečů než u plných smečů z výskoku. Přímo radostí bylo s raketou hrát drajvové výměny a rychlé deblové míče na síti. Díky její lehkosti se po zahrání pouze stiskem či mírnou rotací rychle vrací do připravené pozice a je tak možné například sklepnout více míčů na síti po sobě, anebo změnit směr v drajvové přestřelce. Pozitivem také je, že i při delší výměně, kdy musí hráč mít ruku s raketou připravenou nahoře, není díky menší hmotnosti tak unaven. V obraně je raketa opět velmi dobrá, a to zejména pro krátkou naraženou obranu, slabší je při obraně drajvové a dlouhé.

Ačkoli je raketa označena výrobcem jako tuhá, pocitově míří spíše někam ke střednímu stupni tuhosti, s čímž zřejmě souvisí i horší pocit z hraní klírů a smečů. Není to raketa, která by vedla sama ruku, ale díky lehkosti nevyžaduje super silného hráče, aby s ní bylo možné hrát rychlé míče na druhou stranu kurtu. Velmi dobré podání a příjem i míče okolo sítě by z ní mohly dělat vhodnou volbu pro hráče, kteří se v těchto situacích vyžívají, nebo je to dáno taktickým úkolem (ženy v mixu).

Výsledky testování v oddílu SK Prosek Praha si můžete spolu s podrobným rozborem technických detailů pročíst v recenzi na BadmintonWebu. Mně osobně se Yonex ArcSaber FB velmi líbí designově, jako hráč s celkově slabší razancí smečů a útoku obecně ale preferuji spíše rakety vyvážené více do hlavy a typy, které moje údery dovedou trochu “nakopnout” – a mezi ně FB zkrátka nepatří.

Verdikt BadmintonWebu: “Yonex ArcSaber FB je velmi atypická raketa, kterou budete buď milovat, nebo nenávidět. Před nákupem vřele doporučujeme její otestování. Díky nízké hmotnosti je mimořádně lehká a rychlá v drajvech, skvěle se s ní hrají stick smashe a je radost s ní hrát na síti. Slabinou ale i přes rychlý švih zůstaly údery ze zadní části kurtu, zejména klíry a smeče.”

Čtěte také: Test badmintonových míčů: Yonex Aeroclub TR

Finty v tréninku: backhandový lob křížem z forehandu

4 Příspěvků

Čtvrté video ze seriálu o fintách v tréninku je tak trochu speciální. Ukazuje fintičku, při které zahráváme lob křížem z forehandového rohu – nehrajeme ovšem forehandem, ale backhandem. Cílem je velmi rychlá změna držení rakety, tak aby soupeř předpokládal, že budeme hrát kraťas po čáře.

Fintu v praxi předvedou hráči přípravky SK Prosek Praha Marek Schumpeter (10 let) a Adam Šulc (9 let), ve zpomaleném záběru uvidíte i provedení trenéra Tomáše Krajči.

Přemýšlíte po zhlédnutí videa o užitečnosti této finty? Netřeba nic zastírat – tohle není úder do zápasu, tedy pokud nevedete 20:10 a nechcete si ze svého soupeře trochu “vystřelit”. Přesto jde o užitečný tréninkový nástroj.

Klíčem k pochopení významu této finty je následující fakt: jde zahrát pouze díky rychlé změně držení rakety. Kdo se pokusí ohnout paži do nepřirozeného úhlu, aby odehrál backhandem ve forehandu, zahraje do sítě anebo míč vůbec netrefí. Při uvolněném držení ale stačí pouze raketu otočit v prstech o 90 stupňů a stisknout držátko.

A proto se tato finta výborně hodí do tréninku jako nácvik rychlé změny držení rakety, který na rozdíl od jiných cvičení motivuje právě tím, že jde o efektní fintičku. A tím pádem jde zároveň i o důkaz, že alespoň někdy může být cvičení důležitých dovednosti doopravdy zábava…

Předchozí díly seriálu: zadržený drop, lob křížem – lob po čáře v backhandu a kraťas křížem – lob po čáře ve forehandu.

Tréninková výzva: odehrání 100 míčů bez přerušení

Přispějte do diskuse

K letní přípravě neodmyslitelně patří kondiční tréninky. Pro zpestření náročné přípravy juniorských hráčů SK Prosek Praha uchystal trenérský tým výzvu: multifeeding nepravidelně do všech rohů kurtu, kdy cílem bylo odehrát 100 míčů bez přerušení.

Sledujte, jak se s obtížným úkolem vyrovnala devítka proseckých hráčů:

Finty v tréninku: zadržený drop

2 Příspěvků

Závěr sezóny patří uvolněnější náplni tréninků, kdy se najde prostor pocvičit i nadstandardní údery a finty. Abychom neukazovali jen triky u sítě, připravili jsme s Vaškem Podivínem video ze zadního forehandového rohu. Naznačeným úderem je klír po čáře, ale hrajeme drop.

Důležité pro správné provedení tohoto úderu je nápřah a smyčka úderu jako by mělo přijít razantní odehrání. Teprve v závěrečné fázi hráč zastaví pohyb rakety a drop zahrává jen krátkým pohybem a stiskem – bez dotažení. Cílem je, aby soupeř ve svém pohybu “cukl” dozadu, a pokud se to povede, nevadí ani relativně nižší bod zásahu.

Další díly seriálu: backhandový lob křížem z forehandu, lob křížem – lob po čáře v backhandu a kraťas křížem – lob po čáře ve forehandu.

Finty v tréninku: lob křížem – lob po čáře v backhandu

2 Příspěvků

Letní přestávka – ten nejlepší čas pobavit se badmintonem. Připravili jsme pro vás tedy opět jedno hravější video s fintičkou. Při ideálním provedení vede k tomu, že soupeře pošleme do pravého zadního rohu, zatímco míček po dvojím pohybu míří do levého. Naznačeným úderem je tu lob křížem. Raketa ale záměrně mine míček a rychle se vrátí zpět pod něj, aby odehrála směrem po čáře.

Úder na videu ze dvou úhlů předvede Václav Palán (12 let), hráč žákovského družstva SK Prosek Praha a svěřenec trenéra Tomáše Krajči. Rychlá práce s raketou mu nedělala velké obtíže… tedy většinou

Další díly seriálu: backhandový lob křížem z forehandu, zadržený drop a kraťas křížem – lob po čáře ve forehandu.

Taufik Hidayat se rozloučil s kariérou

Přispějte do diskuse

Se svou dlouhou, pestrou a na úspěchy bohatou kariérou se rozloučil Taufik Hidayat. Indonéský badmintonista, který se stal olympijským vítězem v Athénách 2004, mistrem světa v Anaheimu 2005 a získal nespočet dalších turnajových triumfů, patří mezi legendy našeho sportu. Tisíce hráčů po celém světě inspiroval v mnoha směrech – například svou razantní útočnou hrou. Ostatně – dodnes je držitelem nejrychlejší smeče zahrané během zápasu dvouhry – v roce 2006 na mistrovství světa vyslal na stranu kurtu svého soupeře Wei Ng projektil o rychlosti 305 km/h!:

V tomtéž zápase Taufik předvedl i svůj další parádní úder. Backhandovou smeč pochopitelně umí zahrát všichni hráči světové špičky, ale Taufikův uvolněný “bičovaný” úder má ještě ono pověsté “něco navrch”. Podívejte se, jak Taufik zahraje backhandovou smeč razantní tak, že vypadá, jako by ji hrál z forehandu:

A konec konců, proč nezkusit zahrát backhand i z forehandového rohu, že?

Na Taufika se bude vzpomínat díky mnoha “hvězdným zábleskům”. Ano, byl to náladový hráč, ale talentovaný jako málokdo a z jeho plynulého a pružného pohybu, šikovné a nepředvídatelné ruky i tvrdosti a cílevědomosti útoku se může poučit každý badmintonista. A tak ke smeknutému klobouku a poděkování za všechny ty roky parádního badmintonu přidávám ještě jedno video. Jde o kompletní záznam finále All England Open z roku 1999. Sešly se v něm dvě nyní už neaktivní legendy badmintonu: Taufik Hidayat a Peter Gade. Taufikovi tehdy vítězství přáno nebylo a All England pro něj zůstal i po dalších čtrnáct let zakletým turnajem. Ale pohled na dobu, kdy “hvězdy byly ještě mladé”, je tak roztomilý a nostalgický, že by byla škoda si jej nechat ujít…

Jak správně hrát backhandový klír – část IV. – technika úderu

1 Příspěvek

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Druhá část nabídla dvě přípravná cvičení pro zvýšení rychlosti švihu. Ve třetí části jsme se věnovali pohybu k míčku a práci nohou při zahrávání backhandového klíru. Dnes se zaměříme na správnou úderovou techniku a provedení samotného švihu. Součástí článku je také instruktážní video, jež nabízí i pohled na backhandové klíry v provedení levorukého hráče.

Příprava a nápřah: aktivní pozice rakety

První otázka při učení nového úderu obvykle směřuje na správné držení rakety. Bohužel, odpověď není jednoduchá. Dá se ale říci, že pro většinu backhandových klírů není vhodným držením to, které se u nás obvykle jako “backhandové” označuje – tedy držení s palcem zapřeným proti nejširší straně držátka rakety. Při hraní úderu na úrovni či mírně za úrovní těla naopak využijeme spíše základního univerzálního (“forehandového”) držení a u míčů výrazně za úrovní těla, pro které se musíme natahovat, postupně posunujeme palec po držátku rakety až téměř či úplně do držení plácačkového. Jednoduchou pomůckou přitom je, že v okamžiku, kdy odehráváme míček, by měl být výplet rakety kolmý na předpokládanou trajektorii míče; a tedy pokud hlava rakety a backhandová strana výpletu míří ven z kurtu, nejspíše dáme aut…

V závěrečné fázi pohybu je třeba si hlídat aktivní pozici rakety. Ta by měla až do okamžiku krátce před samotným úderem směřovat hlavou směrem k míči; loket držíme uvolněný a raketu dopředu křečovitě nesvíráme.

Provedení úderu: švih s rotací předloktí

Při provedení samotného švihu se musíme vrátit k prvnímu dílu našeho tréninkového seriálu a připomenout klíčové dovednosti: rotaci předloktí a stisk rakety. Úder zahráváme backhandovou rotací, tedy nejprve provedeme pronaci předloktí a následně supinaci. V praxi to znamená, že v první fázi nápřahu otočíme raketu backhandovou stranou výpletu k sobě a mírně dovnitř. Jako bychom se chtěli podívat na své pravé (či levé u leváků) ruce, kolik je právě hodin. V této fázi nápřahu je loket stále relativně nízko, pod či na úrovni ramene; netlačíme ho silou směrem vzhůru.

V momentu, kdy se raketa začne pohybovat směrem vstříc míčku, naopak hraje loket klíčovou roli. Právě loket totiž vede celou paži a měl by vystřelit vzhůru tak, aby protnul dráhu míčku a navedl předloktí do správného směru. Na vytrčení lokte plynule navazuje zmíněná rotace a v tuto chvíli přichází čas také na pevný stisk rakety v prstech krátce před kontaktem s míčkem. I když tedy hrajeme backhandový klír za zády, a nemůžeme tak využít sílu nohou či trupu, dostaneme do úderu sílu hned z několika zdrojů: dopředného pohybu celé paže vedené loktem, rotace předloktí a “finger power” – síly stisku držátka rakety v prstech.

Při správném provedení backhandového klíru úder končí právě stiskem rakety: v tomto momentu hráč zastaví pohyb paže směrem vpřed a na rozdíl od klíru forehandového nenásleduje dotažení! Jde o pružný úder, při němž se raketa setrvačností vrátí zpět do vztyčené pozice – další pohyb směrem vpřed by byl jednak fyziologicky nepřirozený, jednak by ohl negativně ovlivnit přesnost úderu. Opět si pro zjednodušení můžeme představit, že šviháme raketou těsně před betonovou zdí; chceme zahrát co nejrazantnější úder, ale ne za cenu zničení rakety. Její pohyb je tak třeba ihned po odehrání zastavit.

Všechny zmíněné zásady předvádí také naše tréninkové video – prohlédněte si také provedení levorukého hráče:

Závěrem by se slušelo upozornit na několik nejčastějších chyb, jichž se můžete relativně snadno vyvarovat:

Pozor na příliš dlouhou smyčku úderu. Pamatujte, že nejvíce síly vychází z rotace předloktí a stisku. Nehrajte táhlý “squashový” backhand.

Nedávejte příliš brzy nahoru loket a nesnažte se hrát přímo nad hlavou backhandem. Je to nepřirozené a pravděpodobně nedosáhnete dostatečné razance. Backhandový klír hrajte pouze v opravdu nouzové situaci; tedy na úrovni či za úrovní těla a mírně vedle něj.

Provedení úderu načasujte s dopadem pravé (u leváků levé) nohy na zem a po úderu nečekejte, jak dopadl, ale rychle se vraťte do střehového postavení.

Pražské výběry ovládly turnaj U15 v Liberci

Přispějte do diskuse

V Liberci v tělocvičně Technické univerzity v Harcově se konal o víkendu 1.-2. června 21. ročník tradičního turnaje regionálních výběrů kategorie U15. Na Falco Cupu startovaly také dva týmy Výběru Prahy. Celek “Praha I” vedl jako trenér Tomáš Krajča. Družstvo ve složení Míša Zelinková, Berta Ausbergerová (obě SK Prosek Praha), Jan Fiala (Astra Praha) a Matěj Hubáček (Meteor Praha) dokázalo v konkurenci 10 týmů reprezentujících to nejlepší z jednotlivých oblastí celý turnaj vyhrát, Výběr Prahy II obsadil krásné 5. místo.

Vítězné družstvo Falco Cupu 2013 – Výběr Prahy

Pražský tým procházel turnajem bez obtíží. V pětičlenné základní skupině si postupně poradil s celky Slovanu Vesec, Jiskry Nejdek a Východních Čech shodně 5:0. V závěrečném duelu o první místo ve skupině pak Pražané porazili Severní Čechy 3:0 (další zápasy se už pro úsporu času nedohrávaly). Obě prosecká děvčata měla stoprocentní bilanci. Míša odehrála kvalitní dvouhru proti Michaele Fuchsové z Pardubic – jejich hra snesla i velmi přísné měřítko, důslednější a přesnější v dlouhých výměnách byla Míša Z. z Prahy. Berta byla oporou týmu v párových disciplínách, když předvedla solidní podání i příjem a vynikající útočné údery.

V nedělním finále se Praha postavila proti týmu Jižních Čech. Po úvodní porážce Honzy Fialy od Petra Berana vyrovnala na 1:1 Míša, když přehrála Báru Hadáčkovou 22:20 a 21:9. Matěj a Honza pak na 3 sety podlehli páru Beran-Jindra, ale Míša s Bertou znovu vyrovnaly stav po výhře 21:6 14:21 a 21:12 nad dvojicí Šimoníková-Hadáčková. Rozhodující zápas a veškerá tíha spočívala na bedrech Matěje a Berty. Oba si s ní ale poradili na jedničku a po dvousetové výhře nad Jindrou a Šimoníkovou se mohli s celým týmem Prahy radovat z celkového vítězství!

Zmínku zaslouží také statečné a kvalitní výkony družstva B. To pod vedením Martina Vacka reprezentovali Adéla Vacková, Terka Typltová, Kristian Lecian a Pavel Synovec. Pražské “dvojky” dosáhly na páté místo, porazily silné Východní Čechy a ukázaly hezké individuální výkony i vzornou bojovnost a vzájemnou podporu.

Jak správně hrát backhandový klír – část III. – pohyb k míčku

1 Příspěvek

Správný pohyb: plynule a úsporně do backhandu

Pohyb do zadního backhandu můžeme rozdělit do pěti fází. Postupně hráč dělá aktivaci, přisun, výpad, otočku a návrat na střed. Jednotlivým fázím pohybu se budeme nyní věnovat blíže.

Začátkem pohybu je aktivace – startovací krok. Při něm hráč rozšíří svoje postavení a upraví nohy tak, aby směřovaly po diagonále z backhandového zadního do forehandového předního rohu. Špičky a přední část chodidel obou nohou při aktivaci jakoby “zatlačí” do země a takto vyvolané předpětí svalů umožní rychlejší a dynamičtější start k míči. Pro správné provedení startovního kroku je třeba chápat, že nejde o krok jednou nohou, ale současný “rozskok”, kdy obě nohy dopadají na zem zároveň.

Při startu do zadního backhandového rohu by mělo během aktivačního kroku dojít k přenesení váhy mírně na přední nohu – ta je odrazovou pro následný pohyb dozadu. Důležité pak také je, že další pohyb v podobě jednoho či více přísunů musí na aktivaci navázat neprodleně. Když hráč zůstane po provedení aktivačního kroku stát na místě, o výhodu zrychlení přijde.

Během přísunů do zadního backhandového rohu by měl hráč čelem k síti. Až při výpadu do zadního rohu se otáčí zády k soupeři. Tato fáze by měla trvat co nejkratší dobu. Podle toho, jak je míč daleko a nízko, je třeba upravit hloubku a délku výpadu. Stejně jako při výpadech v jakékoli jiné části hřiště je třeba hlídat si srovnání špičky (ta by měla mířit stejným směrem jako koleno, přibližně na průsečík zadní a postranní čáry) a dávat pozor, aby se koleno nedostalo před chodidlo – pak celá váha těla spočívá právě na kolenním kloubu a může snadno dojít ke zranění. Současně s nakročením do zadního rohu začíná hráč s nápřahem a samotný švih směrem dopředu k míčku je vhodné načasovat současně s dopadem nohy, aby krátce po úderu mohl okamžitě následovat návrat.

Častá chyba: otočka o 360 stupňů

Oblíbenou chybou při návratu ze zadního backhandového rohu je otočka o 360 stupňů. Správně je ale otočka zpět do směru, odkud jsme začínali závěrečný krok: umožňuje rychlejší návrat zpět do střehového postavení. Zrychlení návratu zejména z velmi hlubokých výpadů umožní malý krůček/přísun pravé nohy (u leváka levé), na který teprve naváže samotná otočka. Princip je stejný jako u aktivace: předpětí ve svalech umožní urychlit navazující pohyb.

Podceňovat se nevyplatí ani závěrečnou fázi pohybu. Pokud se vám povede zahrát vydařený backhandový klír, není čas na kochání – po otočce by měl následovat co nejrychlejší návrat ke středu kurtu a zaujetí střehového postavení. Přitom středem kurtu se nemyslí vždy geometrický střed, ale okolí středu kurtu – přesnou pozici určuje jednak umístění našeho vlastního úderu (a místo, odkud hraje svůj úder soupeř), jednak čas.

Prohlédněte si pohyb do zadního backhandového rohu v našem tréninkovém videu. Součástí je i ukázka provedení pro levoruké hráče:

Nezapomeňte: hlídat je třeba i dráhu rakety

Součástí pohybu pochopitelně není jen práce nohou – důležité je také hlídat si správnou dráhu hlavy rakety. Ze střehového postavení by měla jít po co nejkratší dráze směrem k úderu. Během fáze přísunů do zadního rohu by se měla zvednout z univerzální pozice. Závěrečnému výpadu předchází nápřah. Po samotném úderu byste pak měli raketu opět rychle přesunout do univerzální polohy ve střehovém postavení; mírně před tělem a v aktivním úhlu.

Chybou je “tahání” rakety přiliš nízko u země při pohybu do zadního rohu a jakékoli zbytečné smyčky. Stejně tak je chybou křečovité natažení rakety v propnuté paži, které nedává prostor na plynulý a uvolněný švih.

Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část IV. – technika úderu

Jak správně hrát backhandový klír – část II. – přípravná cvičení

3 Příspěvků

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Nyní se vrhneme do tréninkového procesu a ukážeme si několik přípravných cvičení pro rychlý švih.

Klíčové dovednosti: rotace předloktí a stisk rakety

Pro účinné zahrávání backhandových klírů je třeba pochopit, odkud se bere největší síla. Klíčovou dovedností je rotace předloktí a správně načasovaný stisk rakety v prstech.

Při provádění backhandových úderů dochází nejprve k pronaci předloktí (fáze nápřahu) a následně k supinaci (společné pro backhandovou obranu, loby i klíry). Pro představu, je to pohyb, který vypadá, jako byste se chtěli podívat na hodinky na zápěstí své hrací paže – a následně ji rychle otočili dlaní vzhůru.

Držení rakety při nápřahu na backhandový klír by mělo být uvolněné. V okamžiku provedení samotného úderu je pak třeba raketu přitáhnout do prstů a stisknout. Správně načasovaný stisk výrazně zvýší rychlost švihu a přidá vašim klírům tolik potřebné metry.

Prohlédněte si nyní tréninkové video, které nabízí dvojici cvičení pro zlepšení backhandového švihu:

Cvičení I: backhandový švih s raketou

Při provádění prvního cvičení dbejte na přesnost pohybu. Soustřeďte se, aby pracovalo pouze předloktí a nedocházelo k “máchání” celé paže či rušivým pohybům trupu.

Dobrým měřítkem pro rychlost švihu je poslouchat zvuk hlavy rakety: vaším cílem by měl být silný, ostrý zvuk.

Nezapomínejte mezi jednotlivými švihnutími vždy uvolnit prsty na držátku rakety. Podle potřeby si po 10-20 opakováních vyklepejte zápěstí a uvolněte paži.

Cvičení II: backhandový švih s odporem

Pro cvičení s odporem můžete využít těžké rakety (například raketa Yonex Isometric TR1), cvičit lze s raketou pro squash. Nedoporučujeme tenisovou raketu: pro badmintonové švihání je již příliš těžká. Další možností je zvýšit odpor vzduchu nasazením obalu na hlavu raketu, či využití staré rakety, kterou stačí několikrát omotat páskou, tak aby se váha rakety zvýšila přibližně o 20-30 %.

V samotném cvičení dbejte na dodržování stejných zásad jako při cvičení s raketou obvyklé váhy; zejména je důležité uvolnění a stisk držátka rakety. Po 10-20 švizích s těžkou raketou si vezměte do ruky svou obvyklou raketu a několikrát si švihněte s ní. Sami budete cítit, o kolik je najednou subjektivně “lehčí” a o kolik rychleji švihá.

Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část III. – pohyb k míčku